Novinka

Ve čtvrtém kole jsme přivítali vedoucí celek soutěže, Botafogo Mělník. Renomé obou celků slibovalo útočný fotbal, což průběh utkání zcela potvrdil. A věřím, že všichni diváci – domácí i hostující – si tento vypjatý, ale ve férovém duchu vedený, zápas plný krásných akcí, střel a gólů užili a jistě si další vystoupení svých oblíbenců nenechají ujít.

K utkání jsme za slunečného počasí nastoupili v následující sestavě: Jirka, Píťa, Hes, Švancy, Bad, Apolo, Marty (46. Svojsa), Steve, Palda (25. Daneček), Kopýtko (83. Vilda), a Zdeněk. Od počátku utkání hosté dokazovali, že rychlostně i technicky se domácích minimálně vyrovnají a jejich rychlé brejky byly nebezpečnější než postupné útoky domácích. Přesto se pološance objevovaly na obou stranách, ale v zakončení byli hráči na obou stranách nedůrazní. To se změnilo v druhé polovině prvního poločasu, kdy nejprve z trestného kopu, po kterém míč nikým netečován skončil na u zadní tyče domácí branky, a poté hlavičkou i za cenu sebeobětování se, se hosté dostali do dvoubrankového náskoku. Domácí se přes pružnou obranu hostí dostávali velmi těžce, přesto mohli ještě do poločasu snížit, ale brankář hostí byl pokaždé na místě. Že bylo v domácí kabině v poločase “veselo“ nejlépe dokládá fakt, že na hřišti připravení hosté i rozhodčí museli na domácí nejméně 5 minut čekat, než je „trenča“ z kabiny propustil. Ale nakonec se dočkali a myslím, že byli hodně překvapení… Od úvodního hvizdu domácí strhli skutečný uragán a před hostující bránou to začali vřít. Už po chvíli mohl při dvou šancích snížit čerstvý Svojsa, ale v jednom případě neprojevil dostatek klidu a ve druhém byl zastaven způsobem, který penaltou minimálně zaváněl. Hosté i nadále tahali za kratší konec a během celé druhé půle si vypracovali jen jednu vážnější šanci, ale Jirka skvěle domácí podržel. Na druhé straně to svými pumelicemi několikrát zkoušel Steve, ale když ani jeden z nadějných pokusů nevyšel, překonal nejlepší hráč domácích hostujícího brankáře krásným lobem. To vlilo do žil domácích novou krev a naopak hosté začali fyzicky odpadat a nedostatek sil nahrazovali fauly. Několik z nich jich do té doby přesný sudí dosti nepochopitelně “přehlédl“ a dodal tak společně s bouřícími se nespokojenými diváky konci zápasu emotivní náboj. Ten vygradoval po dalším žlutém faulu na Danečka, po kterém šli po druhé žluté hosté do deseti. Poslední čtvrthodina se de-facto celá odehrála v pokutovém území hostí, do kterého z jedné strany Píťa a z druhé Daneček posílali jeden centr za druhým. Branka byla několikrát na spadnutí, hlavně šance Bada byla 100%-ní a diváci už křičeli gól… Nakonec se sedm minut před koncem dočkali, když nejmenší hráč na hřišti, Apolo, projevil při rohu nejvíce důrazu a hlavou srovnal na 2:2. Diváci radostně slavili, hráči se hecovali a hosté, jejichž koncepce hry se těchto minutách rozpadla jako domeček z karet, modlili. Rozhodnout mohl Daneček, Steve, Píťa, Vilda a také Bad, který málem zboural branku. Přesto hosté všechny ataky s notnou dávkou štěstí přežili a odváží si z Dolan cenný bod. Co říci k utkání: Domácí po vlažném prvním poločase soupeře ve druhém jednoznačně předčili, ale na víc, než na vyrovnání dvoubrankové ztráty a zasloužený potlesk spokojených fanoušků to nestačilo. Hosté se představili jako velice kompaktní a vyzrálý tým, kterému pokud něco schází, tak kvalitnější fyzická kondice. Přestože tři body tentokrát v Dolanech nezůstaly, jen těžko si představit lepší způsob, jak věrné fanoušky pozvat k vltavskému dvojderby, které se příští týden ve Chvatěrubech v sobotu (A-týmy) a v neděli (B-týmy) vždy od 16:30 uskuteční.

Autor článku: Svojsík Josef