Novinka

Publikováno 26/10/2009 09:03:16 v kategorii Muži A (2960x přečteno)

Ach ten Jansa

Ach ten Jansa
V desátém kole jsme přivítali našeho výsledkově ne příliš oblíbeného soupeře, Sokol Sazenou. Oba celky v bojovném utkání potvrdily příslušnost k horním patrům tabulky a nabídly divákům pohledné představení. Z něj nad ostatní čněl hostující středopolař Petr Jansa, který třemi brankami domácím předvedl, co přesně se za pojmem produktivita skrývá.

Vinou zranění a červených karet domácí trenér tentokrát přivítal jen 13 hráčů. Z nich se do základu dostali tito: Luboš, Švancy, Hes, Semič, Píťa, Apolo, Přema, Bejdy, Dane, Kopýtko, Steve. Po desetiminutovém oťukávání hosté jednoduchou kombinací překonali naši obranu, která trochu zbytečně zatáhla za záchrannou brzdu. Penaltu tvrdou střelou proměnil hostující Jansa. To navnadilo naše kluky, kteří očividně přidali a hlasitě si řekli o vyrovnání. V 15. minutě po Kopýtkově střele ještě hosty zachránil brankář, ale z následného rohu Steve křížnou hlavičkou do horního růžku branky vyrovnal. Domácí se ještě nepřestali radovat a už mohli opět prohrávat, ale trestňák hostí zůstal nevyužit. V těchto chvílích se hrálo nahoru-dolů, a tak jsme za další dvě minuty naopak mohli vést, když Kopýtko po přihrávce Steva neproměnil tutovku. Litovali jsme jen do 20. minuty, kdy Apolo s Danečkem vybojovali míč pro Kopýtka, který byl ve vápně faulován. Steve neměl s realizací problém, a tak jsme vedli. Další šanci měl ve 23. minutě Přema, ale trefil jen prostředek brány. O pět minut později si hosté připravili po dalším trestném kopu šanci k vyrovnání, ale útočník vysoko přestřelil. Naši další vyloženou šanci připravil dobrým presinkem a ještě lepším centrem Daneček, ale Bejdy hlavou těsně minul. Naše poslední šance v prvním poločase přisla po faulu na Apola a centru Steva, který hostující bránkář podběhl a Kopýtko hlavou pohodlně zvýšil na 3:1. Bohužel to ještě nebylo z první půle vše. Nejprve jsme zbytečně ztratili míč a pak, z následného autu nepokryli ťukes soupeře, který končil přízemním centrem před bránu, kde hostující útočník předskočil Švancyho a stanovil poločasový stav 3:2. V této sezóně ne poprvé kluci do druhého poločasu přišli jako spící panny, a než se stačili rozkoukat, bylo vyrovnáno. Píťa nedůrazně odkopl míč a hostující středopolař po rychlém zpracování nedal tvrdou střelou z velkého vápna Lubošovi sebemenší šanci. To běžela 49. minuta. A aby toho nebylo málo, v 55. minutě Apolo váhal s rozehrou tak dlouho, až založil smrtící brejk hostí, po kterém v zápase naposledy gólově promluvila pravačka hostujícího Jansy. Na jeho střelu si Luboš mákl, ale sílu projektilu podcenil a neštěstí bylo na světě. Tím skončila naše hluchá dvacetiminutovka, během které jsme třikrát kapitulovali a naopak hosté se začali ukládat k zimnímu spánku. Alespoň tlak, který si domácí vytvořili, o tom hovoří. Šancí bylo na deset gólů, ale prostě jsme neměli den. Postupně ve více či méně vyložených šancích selhali: Kopýtko (58. minuta), Steve (59. minuta), Karel, Píťa a Daneček (62. minuta), Kopýtko (64. minuta), Apolo (65. minuta), Steve (67. minuta), Bejdy (73. minuta). Čestnou výjimkou byla šance hostí z 78. minuty, kdy Jansův centr skončil na břevně domácí svatyně. Když v našich dvou závěrečných šancích netrefil Steve prázdnou bránu a Daneček neprostřelil vyběhnuvšího brankáře hostí, byl výsledek zápasu zpečetěn. Závěrečné hodnocení: Hosté předvedli kvalitní výkon podpořený skvělou produktivitou a jako první si z Dolan odváží tři body. Domácí rozhodně nebyli horším celkem a svým výkonem si o nějaký bod určitě nahlas řekli. Ovšem ve fotbale se, jak známo, za zásluhy či větší počet šancí body nerozdělují a paní Štěstěna holt dnes s námi měla poněkud jiné plány. Přesto si dovolím, na rozdíl od početných domácích fanoušků, kteří hráčům ani nezatleskali, našim klukům poděkovat. Kluci, občas prohraje každý, a po takovém výkonu to určitě není žádná ostuda.

Autor článku: Svojsík Josef


Autor článku: Jan Doležálek

Další články:
28.06.2011: POVLTAVSKÝ POHÁR 2011
28.06.2011: Turnaj ve VOLEJBALE
30.05.2011: Poločasová slepota.

Jan Doležálek