Novinka

Publikováno 16/05/2011 12:03:33 v kategorii Muži A (2863x přečteno)

Chvatěruby-Dolany 1:2

Chvatěruby-Dolany 1:2
V sobotu 14.5. od 17.00 hod. jsme nastoupili k velmi prestižnímu utkání na hřišti Chvatěrub. Toto klání slibovalo zajímavou podívanou nejen kvůli tomu, že šlo o souboj druhého se třetím, ale také díky tomu, že trenér dolanských Roman Černý ještě na podzim velel lavičce domácích a také Honza Doležálek se po půlročním hostování v Chvatěrubech nyní představil opět jako hráč Dolan. Takže o náboj bylo předem postaráno. Naše sestava se opět rodila těžce, neboť pro dlouhodobá zranění nám chyběli elitní střelci Vilda s Kopýtkem, dále pak také kvůli zranění chyběl Karel Bejdák a Tomáš Svoboda a nakonec nejlepší hráč posledního pohárového utkání v Tišicích Pepa Svojsík, který se omluvil pro neodkladnou cestu na Moravu.

Nastoupili jsme tedy v sestavě: v brance: Jirka Michl, obrana: Hrubant, Semič, Dolda, Bad, záloha: Píťa, Steve, Ondra, Lukáš a v útoku „navrátilec“ Daneček se Zdendou. Bylo krásné počasí a trávníček v Chvatěrubech by jim mohl závidět i kdejaký ligový tým. Prostě nádherné sobotní odpoledne, kdy ke štěstí chybělo jen získat tři body. Pro začátek je nutno dodat, že soupeř také nenastupoval ve svém nejsilnějším složení a to ze stejného důvodu jako naše mužstvo, tudíž pro zranění. Ale musím říct, že na kvalitě utkání se to nijak výrazně neprojevilo, neboť tam, kde možná chyběla nějaká ta fotbalová krása, tak nastupovala bojovnost. A to nejen ze začátku, ale po celých devadesát minut. Od úvodního hvizdu se hra přelévala z jedné poloviny na druhou a o šance, které mohli skončit brankou, nebyla nouze. Ovšem vynikající gólmani obou mužstev se překonávali v tom, kdo vytáhne z rukávu lepší zákrok. Jedna z velkých příležitostí byl trestný kop těsně za hranicí velkého vápna, který zahrával Steve. Ovšem jeho dokonalá střela pře zeď k levé tyči gólmana Chvatěrub jím byla vytěsněna na roh. Stav 0:0 se nezměnil ani poté, kdy se po špatně zahrávaném offside systému dostal do přečíslení útok soupeře a z hranice malého vápna se nejlepší střelec chvatěrubských borců Mára netrefil do branky. Na jeho obhajobu musím uvést, že jeho silnější stránkou je hra hlavou a to během utkání také několikrát potvrdil. Já sám vím, jak těžké je tohoto hráče uhlídat. A to nejen z důvodu, že jsem měl možnost pozorovat jeho úspěšné trefy v loňské polovině sezony jako jeho spoluhráč, ale tentokrát i jako jeho osobní hlídač na opačné straně barikády. A musím říct, že několikrát i přes velkou (opravdu velkou) snahu jej nepustit do zakončení se tento úkol nepodařilo splnit do puntíku.Roman Černý moc dobře věděl, jaká je útočná síla soupeře v podání dua Mára-Veselý a tudíž nás na to dobře připravil. A také nám pomohlo, že druhý jmenovaný již během prvího poločasu, zřejmě z důvodu zranění, odstoupil. Na jeho místo naskočil hráč, který svými výškovými parametry připomínal spíš hráče basketbalu a tudíž bylo jasné, že když se teď postavil vedle Máry bude soupeř hrozit zejména ve vzduchu. A také jejich následná hra tomu odpovídala. Připomínalo mi to systém hry, který aplikoval trenér Bruckner za doby, kdy v útoku našeho národního týmu kraloval Honza Koller. Téměř většina vzdušných soubojů vyzněla lépe pro toto „basketbalové“ duo, ale k našemu štěstí bez výsledné efektivity. Za stavu 0:0 se šlo po 45 minutách do kabin na zasloužený odpočinek. Tam nám trenér připomněl, jak je to pro něj (a nejen pro něj) důležité utkání, kdy za podivných událostí byl nucen opustit trenérský post ve Chvatěrubech a tudíž jeho motivace k poražení soupeře byla ještě znásobena. Do druhého poločasu nám krom drahocenných rad dodal ještě další kapku odhodlání a s tím jsem šli opět na hřiště. Ovšem začátek druhé pětačtyřiceti­minutovky se nám hrubě nepovedl. Soupeř na nás doslova vlítnul jako ten utržený vagón a začal nás zasypávat jedním útokem za druhým. Jenomž,e jak to tak občas bývá, i zde se potvrdilo otřepané „nedáš-dostaneš“ a cca v 60 min. se nám podařilo otevřít skóre utkání, kdy již několikáté utkání za sebou výborně hrající Píťa zatáhl balón po naší pravé straně a takovou prudší přihrávkou skrz pokutové území vybídl Zdendu ke skórování. Ten z takřka nemožného úhlu a s trochou štěstí nabídku Píti využil. 0:1! Nyní bylo jasné, že soupeř bude muset hru více přesunout blíže k naší polovině a tudíž se naskytne nejen více příležitostí k našim brejkům, ale také bude velmi vytížená naše obranná řada. A to druhé platilo daleko více, než-li to první. Valil se na nás jeden útok za druhým a museli jsme se hodně snažit, aby to neskončilo brankou v naší síti. Ovšem jakmile soupeř vycítil šanci ke skórování, přesunuli jejich předstopera (David Kvapil) do útoku, kde mimo jiné dříve pravidelně nastupoval a to se jim nakonec vyplatilo. Po zbytečné ztrátě balonu se naše obrané šiky nestačily zformovat a po rychlých narážečkách se Davidovi nakonec podařilo vyrovnat v cca 80. min. na 1:1. Už to nakonec vypadalo na dělbu bodů, když již v nastaveném čase opět Píťa dravým a rychlým únikem zase po pravé straně zatáhl balon a předložil jej před branku tentokrát Stevovi. Ten, ač to měl na dlouhou nohu, šanci zužitkoval skvělě a vsítil rozhodující branku utkání. 1:2!!! V tuto chvíli bylo jasné, že už do konce utkání zbývá jen několik vteřin a tudíž se soupeři nepodaří na tuto branku zareagovat. Po závěrečném hvizdu mohla naplno propuknout nejen naše euforie, ale i žal chvatěrubských borců, znásobený faktem, kdy v loňském souboji na hřišti Dolan za stavu 3:3 (dotahovali z 3:0) se také v nastaveném čase pískala oprávněná penalta a Steve nejen jako faulovaný, ale i jako exekutor popravil šance na dělbu bodů. Steve teď musí být pro ně noční můrou  A to ještě k dokonalosti chybělo jen to, aby rozhodčí tentokrát písknul na konci utkání na Steva také penaltu, která byla stoprocentní!!! Ovšem vzhledem ke konečnému výsledku je to už jedno. Sláva vítězům a čest poraženým. Přeji chvatěrubským kopáčům hodně štěstí v dalších kolech a zejména v souboji s Kralupama, kdy budou hrát nejen za sebe. Co dodat závěrem? Byl to fantastický týden, kdy jsme ve středu postoupili do finále Českého poháru a ještě navíc naše béčko v neděli porazilo 4:2 doposud nikým nepokořený Lužec „B“. Velká gratulace!!! Teď už jen zbývá přát si, aby v některém z následujících utkání zaváhal Kaučuk a v posledním kole s nima bylo jetě o co hrát. Další utkání sehrajeme doma 21.5. od 17.00 hod. s Postřižínem. Přijďte nás podpořit.


Autor článku: Jan Doležálek

Další články:
28.06.2011: POVLTAVSKÝ POHÁR 2011
28.06.2011: Turnaj ve VOLEJBALE
30.05.2011: Poločasová slepota.

Jan Doležálek