Novinka

Publikováno 27/02/2012 10:03:34 v kategorii Muži A (2591x přečteno)

LOKO CUP 2012

LOKO CUP 2012
Přinášíme obsáhlešjí komentář Lukáše Moravce k víkendovému turnaji v Kadani, kterého se zúčastnil i náš tým dorostu.

LOKO CUP 2012 – KADAŇ

Přípravné období jsme si zpestřili účastí na slušně obsazeném turnaji v Kadani, kde jsme sehráli 6 duelů. Turnaj se odehrával ve dvou skupinách, ze kterých postupovali všichni účastníci do play-off zápasů o umístění. Na turnaj jsme odcestovali ve složení Patrik Mareš, Matěj Šenkýř, Michael Slapnička, Tomáš Klička, Honza Nejedlý, Dan Jirásek, Ondra Morávek, Honza Brožek, David Novák, Lukáš Jindřich, Kuba Těšík, Martin Lorenc a David Gemba. Všichni zúčastnění se více či méně dostali do hry. Náš tým patřil k těm mladším, neboť na naší soupisce figurovalo hodně hráčů ročníku 95 a mladších, tudíž konfrontace se staršími a zkušenějšími soupeři měla přinést pro náš tým další cenné zkušenosti.

ZÁKLADNÍ SKUPINA

FK BÍLINA (KRAJSKÝ PŘEBOR) AFK LOKO CHOMUTOV „B“ (I.A TŘÍDA) SOKOL DOLANY (OKRESNÍ PŘEBOR) OSS LOMNICE (KRAJSKÁ SOUTĚŽ)

ZÁPAS Č. 1 FK BÍLINA – SOKOL DOLANY 4 : 2

Branky: Slapnička, Morávek

Do tohoto zápasu s největším favoritem turnaje jsme vstoupili v dobrém rozpoložení, dobře jsme se pohybovali a překvapivě jsme se nenechali tím kolotočem přihrávek zastrašit. Výborný výkon na hranici sebeobětování předvedl Patrik v brance, ale i dobře hrající obránci se všemi útočníky, vůbec jsem neviděl nějaký slabý článek v naší hře. Naopak jsme se vyrovnali i v důrazu a předváděli kvalitní přechod do útoku – po jedné takové bleskurychlé kombinaci se k míči dostal Torres Dave, který svou koncovku přesně okopíroval podle svého vzoru a z metru trefil tyč, jenže na to vše se nemohl dívat Tarzan Slapňa a svým důrazem procedil míč do branky. Vedli jsme 1–0, hned za chvíli jsme ovšem nepokryli v našem brankovišti dorážku a nechali soupeře vyrovnat. Jenže nadále jsme udivovali silovým a rychlým fotbalem. Když soupeř své kombinace vystřílel do našich hráčů, padajících do střel či ztroskotal na Patrikovi, dostal se k míči po brejku Mori a opět nás překvapivě poslal do vedení. Z něj jsme se radovali pouze dvě minuty, protože po sporné situaci vyrovnala Bílina. Nutno říci že zaslouženě. Když už se zdálo, že budeme překvapivě brát remízu, tak učinil Poušták neuvěřitelný zkrat, kdy svou úmyslnou rukou v brankovišti zastavil nesmyslně míč, ze kterého vůbec nehrozilo žádné nebezpečí. Soupeř penaltu proměnil dvě minuty před koncem a určitě si oddychl. A také si oddychl ještě více po krásné kombinaci mezi Cigim a Bróžou, který však svůj samostatný nájezd neproměnil. Pykali jsme za to již za chvíli, protože do otevřené obrany se dostali bílinští a definitivně ukončili naše naděje na jakýkoliv bodový zisk. Suma sumárum, výkon podle představ, rozdíl mezi krajským a okresním fotbalem byl znát zejména v kombinaci, pohybu bez míče a v zakončení. Při troše štěstí jsme mohli vyhrát, při troše smůly to mohl být klidně debakl. S odstupem hodnotím tento zápas jako kvalitní, ale rozhodně ne nejkvalitnější z celého turnaje.

Nejlepší hráč zápasu: Patrik Mareš – vychytal spoustu šancí, za obdržené branky nemohl

Klíčový moment: Nesmyslná ruka Honzy Nejedlého

ZÁPAS Č. 2 SOKOL DOLANY – AFK LOKO CHOMUTOV „B“ 0 : 4

Výbuch – jediné slovo, které vystihuje tento zápas. Výbuch po všech stránkách. Přes upozorňování na to, že béčko Chomutova má lepší hráče než chomutovské áčko. Přes motivaci, že jen opět maximální koncentrace a soustředění může vést k úspěchu. Přes upozornění na kvality domácích hráčů, kteří se ukazovali jako pěkní rychlíci. To vše bylo rychle hráči zapomenuto a svým laxním přístupem s nulovou bojovností a totálně pokaženým zápasem mě rozladili. Rozladila mě však ještě jedna věc, o které se zmíním v následující odbočce. V zápase jsme měli málo šancí a ty jsme nevyužili, naopak jsme soupeři svými chybami nabízeli šance jak na zlatém podnose a ten tyto dárky proměňoval v branky. Nejlépe zapomenout na všechno a jít dále.

Nejlepší hráč zápasu: Nikdo, snad jen já na střídačce, který tomu musel přihlížet

Klíčový moment: Neproměněný samostatný nájezd Matěje Šenkýře za stavu 0–0

Odbočka první – o tom jak se tvoří konkurenceschopnost

Neříkám že mám patent na fotbal a jeho trénování, ale po předchozím zápase jsem zuřil. Zuřil jsem kvůli dvěma hráčům, jejichž přístup k týmu se ukázal být více než pokřivený. Prvním byl Honza Nejedlý, který v tomto zápase neudržel své nervy na uzdě a místo toho aby se koncentroval na fotbal, tak se pustil do slovní konfrontace s provokujícím soupeřem. Není tohle možné, aby se tyto zkraty opakovaly, v kabině jsem tudíž dotyčnému hráči dal pořádný kartáč, protože si nehodlám zvykat na to, co se případně dělo dříve, když jsem ještě u dorostu nepracoval. Nehodlám jezdit na zápasy s tím, že když vyplňuji zápis, tak se mě rozhodčí ptá, zda jsme to my, kteří se neustále chceme prát a chováme se na hřišti jako bezmozci. Dokud si tohle nezafixujeme, nemůžeme počítat s tím, že se naše fotbalová kvalita zlepší. Respekt k soupeři a ke spoluhráčům, to je motivace v přípravném období, spousta hráčů to pochopila, dokonce to došlo tak daleko, že jsem Honzovi oznámil, že pokud se sebou nebude něco dělat a tyto excesy se budou opakovat v následných utkáních, tak že se na dlouhou dobu s dolanským dresem rozloučí. Na druhou stranu musím říci, že po této drsné rozmluvě se Honza skutečně zlepšil a po jeho koncentraci pouze na hru se stal skutečnou oporou. Druhým byl David Gemba, který opět udělal tu samou chybu, kterou mu opakujeme už delší dobu a sice to, že v malém fotbale neexistuje volný hráč, a on přesto si stoupl dopředu a koukal na své kamarády, jak čelí přesile. Chápu, byl vyjukaný, jenže tohle nebyl ten poslední moment, který mě naštval. Druhým momentem daleko závažnějším bylo jeho odmítnutí předzápasového rozcvičení. V tuto chvíli jsem jako trenér neměl na výběr a vyřadil jsem jej na tři zápasy z herního zatížení. Konkurenceschop­nost, slovo které třeba někomu nic neříká, já ale nepřišel do Dolan dělat fotbal jen kvůli tomu, aby si hráči zakopali a šli domů bez ohledu na to, jaký pocit z té hry mají. Mám radost, že naše snažení nese ovoce, ale pokud se chceme ještě někam posunout, tak tyto věci musíme vyřešit. Prostě já jako trenér nebudu tolerovat porušování a obcházení pravidel. Jsem rád, že to dotyční pochopili, pokud ne, asi budou muset hledat jiný sport – např. kuličky, ty se hrajou individuálně.

ZÁPAS Č. 3

OSS LOMNICE – SOKOL DOLANY 2 : 2

Branky: Těšík, Brožek

Od tohoto zápasu můžu hodnotit hlavně pozitiva. S tímto soupeřem jsme potřebovali vyhrát, pokud jsme chtěli skončit třetí ve skupině a zajistit si trochu přijatelnějšího soupeře. Již na začátku jsme udělali chybu, kterou soupeř potrestal. Svou nezdolnou bojovností a kvalitou jsme však nejprve Kubou Těšíkem vyrovnali a v polovině zápasu Honzou Brožkem dokonce zápas otočili. Svým výborným výkonem jsme nechali zapomenout na předchozí výbuch s Lokotkou a směřovali za třemi body. Jenže soupeř nám to překazil, svou kombinací vyprodukoval střelu, která bohužel po teči zapadla do naší branky. I přes další naše šance jsme výhru nevybojovali a tak jsme se museli připravit na čtvrtfinálový zápas s vítězem bílé skupiny – FK Braňany.

Nejlepší hráč zápasu: Honza Brožek Klíčový moment: Tečovaná střela, znamenající vyrovnání na 2–2

Odbočka druhá – o týmovém duchu a síle lavičky

Před zápasem s velkým Z, před čtvrtfinálovým duelem jsme si řekli, že trochu více zvýšíme tempo hráčů snížením počtu střídajících. Odnesl to Kuba Těšík, který svůj fyzický fond zatížil celými 16 minutami na hřišti (půlku v obraně, půlku v útoku). Dále jsem stále dodával sebevědomí, nebylo proč se bát. Proházeli jsme pár hráčů, ale přesto jsme hlavně upozorňovali na důslednost a týmovost. Pomoci si, vyhovět si, povzbudit se, nekritizovat. Soustředit se na fotbal a zápas si užít. Vše se povedlo. Během těch několika hodin se vykrystalizoval kolektiv, na nějž jsem hrdý. Síla lavičky tkví v tom, že si navzájem nezávidíme, přejeme si všechno s jedným jmenovatelem – úspěch celku. Tohle když všechno pochopíme a dáme dohromady, budeme silní. Nezapomeňme na moje heslo – spolu vyhráváme a spolu prohráváme…

ČTVRTFINÁLE FK BRAŇANY – SOKOL DOLANY
1 : 0

Tento zápas ukázal jak dokáže být fotbal krutý a brutální. Ukázal že občas nemá logiku. Prostě tento zápas nám odhalil, kolik je před námi ještě práce. Nemám co vytknout komukoliv, kdo byl na hřišti. Soupeř byl určitě favoritem, už při pohledu na muskulaturu soupeře a dělovky, které vypouštěli mlékárenští borci, se leckomu mohlo zdát, že budeme na hřišti statovat. Opak byl pravdou, po celý zápas jsme to byli my, kdo pohříchu tahal za ten delší konec provazu. I naše taktika uzpůsobená zrychlenému tempu nesla ovoce. Kluci si sáhli na dno svých fyzických sil. Ne nadarmo byl braňanský brankář na konci turnaje vyhlášen nejlepším brankářem. Vychytal naše velké šance, kterých nebylo málo. Na čtvrtfinále prostě čtyři gólovky musí stačit. Naše obrana naproti tomu skákala do oněch výše zmíněných dělovek. Na hranici sebeobětování hrál Páčka, jehož výkony od posledního zápasu ve skupině stoupaly. Kuba Těšík, který hrál celý zápas… Spousta vtipných kombinací, ale i jednoduchého odebírání míčů a zakládání protiútoků. Chvíli před koncem jsme šli do přečíslení, brankář vychytal Moriho – možná i za pomoci nedovoleného zákroku, každopádně klíčový moment zápasu to určitě nebyl. Za chvíli se chytal málem za hlavu dosavadní hrdina utkání Páčka, který ze skluzu vystřelil na naší branku projektil, který však Patrik fantasticky vytáhnul. Mezitím jsme měli dvě šance – Bróža nedotáhnul akci s Morim až do konce. A pak přišla rána. Jedna z mála akcí braňanských, která měla hlavu a patu, přišla střela, která prošla houštinou těl a k naší obrovské smůle se míč od tyče odrazil ne ven, ale dovnitř. Do konce zápasu zbývalo 25 vteřin. V tu chvíli jsem nevěřil, že po takovém výkonu můžeme prohrát… Ale fotbal je hra, ve které může vyhrát jen jeden. Tentokrát ne lepší, ale šťastnější. Fotbal dokáže být krutý. Na druhou stranu, proměňování šancí je věc, která nás odlišuje od týmů, které hrají výše. Byl jsem výkonem unešen, už jen proto jak zápasem žila celá lavička. Byl jsem hrdý na celý tým. Tohle jsou ty Dolany, které stojí za to trénovat.

Nejlepší hráč zápasu: nelze určit – všichni zahráli fantastický match Klíčový moment: branka 25 sekund před koncem…

ZÁPAS O 5. – 8. MÍSTO SOKOL DOLANY – AFK LOKO CHOMUTOV „A“ 0 : 1 Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky… I tak by se dalo toto střetnutí charakterizovat. Vstoupili jsme do zápasu stejně jako v minulém zápase – enormní bojovnost, nechybující obrana. Důslednost atd. atd. To vše jsme předváděli v tomto utkání. Zápas byl téměř bez šancí, hodně se bránilo a tudíž se čekalo, kdo udělá první chybu. My doplatili na dvě neproměněné šance – Mori a Bróža měli několik přečíslení, ale chomutovští borci dobře bránili. No a stalo se to, co se nám stalo v nešťastném čtvrtfinále. Tentokrát 52 sekund před koncem se po dvojí teči dostal míč na neobsazeného hráče a ten rozhodl toto utkání. Opět se ukázal rozdíl mezi krajským a okresním fotbalem. V poli vyrovnané, herně vyrovnané, důrazem vyrovnané jen v realizaci šancí a v proměňování příležitostí velký rozdíl. Na šance zápas vyrovnaný třeba 3–3, ale na branky jsme prohráli. Jenže fotbal není krasobruslení, a tudíž musíme konstatovat, že soupeř vyhrál zaslouženě, protože byl v činnosti nazvané proměňování brankových příležitostí lepší. Nejlepší hráč zápasu: Ondra Morávek Klíčový moment: branka 52 sekund před koncem…

ZÁPAS O 7. – 8. MÍSTO SOKOL ÚDLICE – SOKOL DOLANY 0 : 3

Branky: Šenkýř, Brožek, Morávek

Konečně přišlo to, co už konečně přijít muselo ! Koncentrovaný, bojovný a disciplinovaný výkon v zápase, kde hráli úplně všichni, znamenal výhru nad vedoucím celkem okresního přeboru na chomutovsku. Musím také s nadsázkou říci, že soupeře jsme v podstatě přejeli, neboť neměl protizbraň na naší hru. Naše hra byla rychlá, důrazná a především přesná. Skóre zápasu otevřel Mates povedeným trestným kopem, který umístil přesně k tyči údlické branky. Po našem uklidnění vedoucí brankou jsme odehráli zápas přesně podle toho jak jsem si představoval. V obraně jsme zachytávali míče, které jsme přesně rozehrávali na naše útočníky. Doslova a do písmene jsme po hřišti létali. Chtěli jsme si poslední zápas užít. To se povedlo stoprocentně, neboť i další akce naší útočné dvojky Mori – Bróža skončila brankou. Zanedlouho si oba hráči ještě role vyměnili, takže skóre se pěkně navýšilo na solidních 3–0. Hrdinu zápasu však tentokrát hledejme jinde. Tím někým byl Tomáš, který předvedl suverénní výkon, ve kterém ke svému důrazu a technické rozehrávce přidal tentokrát i něco navíc. Jeho přehled (kde ho vzal ???) byl neuvěřitelný. V zápase došlo pouze k jednomu incidentu, který soupeř odnesl žlutou kartou, kdy byl Slapňa, kontrolující s přehledem míč jdoucí do autu, tvrdě poslán proti hrazení a málem hrozilo vážné zranění. Naštěstí však všichni naši hráči (oproti dřívějším dobám) zůstali v klidu a nestarali se o frustrovaného soupeře, ale spíše o Slapňu, který se rychle oklepal a dohrál zápas bez problémů. Nejlepší hráč zápasu: Tomáš Klička Klíčový moment: uklidňující branka Matesa z trestňáku

Když mám hodnotit turnaj jako celek, tak mezi pozitiva patří průběžné utužení kolektivu, po mém emotivním projevu pak i projevy nesnášenlivosti vůči soupeřům vymizely. Celkově se dá říci, že naše výkony měly stoupající tendenci. Když budu mluvit o negativech, tak zejména o těch, které se snažíme vymýtit. Tím mám na mysli to co jsem řekl v první odbočce. Nadále musíme pracovat na zakončení šancí, protože bez branek se vyhrávat pochopitelně nedá. Konfrontace s takovými soupeři je pro nás vždy plus, važme si proto každé takové šance, kterou máme. Jen zkušenosti z výher, porážek a případně chyb nás mohou posunout dále. Úkolem do dalšího období bude tedy utužování disciplíny a zaměříme se na zakončení. To je to co nás teď nejvíce pálí. S chutí do práce. Jsem hrdý na to, že můžu trénovat takovou partu a kolektiv jako jste vy – díky.

Více zde: http://sokoldo­lany.webnode.cz/…e­nou-hlavou/ Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.web­node.cz


Autor článku: Josef Svojsík

Další články:
03.10.2018: Dálkový pochod Dolany 2018
25.06.2018: Fotbalový turnaj v Žižicích
04.06.2018: Hráčská rozlučka

Josef Svojsík