Novinka

Publikováno 22/04/2013 17:15:37 v kategorii Muži A (2098x přečteno)

Zpátky na zem pánové !

Zpátky na zem pánové !
Optimismus, který nám vlily do žil úvodní zápasy v jarní části sezóny, velmi rychle opadl. Naše áčko zajíždělo na Čechii.

Předem řeknu, že utkání se musí vždy odehrát tak, aby každý z nás odcházel ze hřiště s tím, že udělal pro úspěch maximum. Od chvíle, kdy na jaře píši články o dolanských zápasech jsem si řekl, že první tři zápasy budu šetřit kritikou. Že se budu povznášet nad individuálními chybami či individuálními výkony. Každý má nárok na výpadek. Ale výpadek mentální, kdy soupeř je jednoznačně podceněn, ač k tomu nebyl sebemenší důvod, ten je neodpustitelný a krutě se nám vymstil.

Samotný úvod zápasu byl strašný, vlažný a bez pohybu, bez boje. Nestačilo nám varování ve 4. minutě, kdy po laxní hře v zadních řadách trefili kralupští tyč Patrikovy branky. V 7. minutě jsme předvedli tragikomický chaos v obraně, kdy žádný z hráčů nechtěl odkopnout míč od branky a díky Patrikovi jsme zůstali na 0 obdržených brankách. První pološanci jsme si vytvořili po centru zprava, kdy se odražený míč dostal k Dawsonovi, který pohotově z voleje mířil těsně vedle. Nadále jsme předváděli moc vtipný fotbal, který dolanského fanouška hodně překvapoval. Kde byla lehkost z minulých zápasů snad vědí jenom tam nahoře. Nemusí se zadařit, ale musí být vidět odhodlání a bojovnost. U některých z vás jsem ji postrádal. Když pak přidáme další krásný kiks v obraně, který hasil nejprve Patrik, aby se při dorážce útočník ve vápně doslova bál, jak byl osamocený, nemůžeme se divit, že to s Kendym málem seklo. Domácí se zatáhli a hráli jednoduše na brejky. Nám nepomohlo ani vyloučení domácího hráče, který to s disciplínou evidentně vážně nemyslí. Že by nás inkasovaná branka donutila alespoň k zapnutí na vyšší rychlostní stupeň, o tom se nám mohlo jen zdát. Snad možná Ondra, který zleva postupoval na brankáře trochu pozvedl náš prapor ofenzivy, ale když za dvě minuty po další laciné ztrátě míče Kuba podcenil nabíhajícího hráče před brankou a obdrželi jsme branku číslo dvě, bylo už hodně krušno. Klid v rozehrávce, někdy až příliš ale především chlapci NULOVÁ BOJOVNOST. Je mi líto, když vidím, jak jezdí Steve po zadku, zatímco jiní se pomalu ani nezapotí a jen stínují. Kuba svou nepozornost napravil vybojovaným míčem, který prostrčil vtipně na Steva, který snížil na rozdíl branky. Posléze opět po nepobrané standardní situaci nechali domácí vyniknout Patrika, který se už hodně rozlobil na práci svých obránců. S tím se šlo také do šaten. Do druhého poločasu jsme vstoupili sice trochu ostřeji, ale zjevně jsme si všichni mysleli, že když soupeř hraje o deseti, že se porazí sám. Jak jinak si vysvětlit další laxní bránění nakopnutého míče, když tentokrát neuhlídal hráče Bad, který jej pouze stínoval. Na hřiště přišli s cílem oživit hru Bróža a Zdenda. Na chvilku to pomohlo, přesto jsme se rozhodli se zálohou nehrát. Prostě budeme trvrdošíjně nakopávat míče a basta fidli. Pak přišel na hřiště poslední žolík, Filip Müller. Všechno jsme vrhli do útoku, povedl se nám gól na 2:3 těsně před koncem, předtím ještě padla branka, která nebyla pro neexistující postavení mimo hru uznána. Střelcem branky byl Steve z trestného kopu. Ještě potom se prohnal z levé strany po kolmici rychlík Filip, ale jen vyprášil rukavice domácího brankáře. Ten si pro jistotu v zápase nechal 4× zavazovat tkaničky a míč ležící u branky ignoroval a šel pro míč vzdálený 20 m za brankou se slovy „je blízko…“. Přesto jsme se dočkali vyrovnání, Semič s Píťou konečně nenakopli míč, poslali jej po zemi na Steva a ten vyrovnal na 3:3. Nebylo to vše, vyrobit roh ze situace, která se dala v poklidu dohrát, to jsme mohli pouze my. Další nepohlídaný hráč pak zavěsil na 4:3.

V tomto zápase jsme si nezasloužili ani bod. Svým přístupem, koncentrací a malým odhodláním jsme si dokázali, že takové hvězdy nejsme. Jsem zklamán z výkonu, který jsme předvedli. Jediné plus a pozitivum z celého zápasu vidím v tom, že jsme dokázali vyrovnat. Absolutorium zaslouží Steve, který vstřelil tři branky a bojoval po celý zápas. Z ostatních se mu málokdo přiblížil. Je zapotřebí pracovat po celý zápas a od začátku do konce. Pro nás se nic neděje, sami považujeme jarní část jako konsolidační, porážka není žádná tragédie, jen si myslím, že už by se někteří měli zamyslet nad tím, proč ten fotbal vlastně hrajeme. Ne pro neustálé řeči s rozhodčím, ne pro neustálé hádky se soupeřem. Když hraju kulové, tak bych si nedovolil ani pípnout. To je vše. Příště bude lépe, alespoň doufám.



Čechie Kralupy - Sokol Dolany 4:3 (2:1)
Sokol Dolany: Mareš - Semerád, Těšík, Svoboda, Doubek - Holeček, Halík D. (53. Brožek), Bejdák (72. Müller), Suško - Vondra - Dohnal (58. Douša)
Branky: 36., 86. a 89. Vondra Rozhodčí: Máj
Autor článku: Lukáš Moravec

Další články:
16.10.2018: Souhrn prvních osmi kol s odstupem času
08.10.2018: Pochod Josefa Kloučka
22.03.2018:

Lukáš Moravec