Novinka

Publikováno 15/06/2013 22:53:54 v kategorii Muži A (1981x přečteno)

Vítězná tečka

Vítězná tečka
Utkání s postupujícími sousedy z Chvatěrub pro nás bylo tečkou za jarní částí sezóny. Dovolím si tedy kromě reportu i krátce bilancovat.

K poslednímu utkání jsme vyběhli netradičně od 10.00 na neutrálním hřišti v Kralupech proti sousedům z Chvatěrub. Jak je naším dobrým zvykem, opět jsme se nesešli zcela kompletní. Z různých důvodů nám chybělo 5 hráčů z optimální základní sestavy (Píťovi „vystřelovalo do stehna“, Bróža měl zablokovaný krk, Karel, Aleš a Kuba absentují již dlouho). Co se týká našeho kádru, opět jsme povolali rezervy z béčka plus dorostence. Stejně jako minulý týden proti Obříství však toto mělo dobrý efekt a ukázalo se, že je pořád kde brát.

Hosté na nás od počátku vyvinuli obrovský tlak, nasadili pekelné tempo, které zejména naše záložní řada nebyla schopná zachytit. Není tedy divu, že nebezpečné situace přibývaly zejména před naší brankou. Zejména útoky od obránců Chvatěrub, tažené klidně i přes 40 až 50 metrů bez jakéhokoliv náznaku přerušení akce nás docela překvapovaly. My se osmělili za celou první dvacetiminutovku dvakrát. Nejprve po vtipném prostrčení cílil Láďa Marek sice slušnou pumelici, ale jen do rukavic dobře chytajícího brankáře hostů. Naproti tomu Patrik se musel v brance několikrát ohánět, aby zlikvidoval dvě stoprocentní příležitosti a spoustu centrů ze strany. Třikrát pak hasil požár před brankou odkopem na poslední chvíli, neboť se skoro stávalo pravidlem, že chvatěrubští chodili do velkých přečíslení. Pak přišel klíčový moment číslo jedna, naše standardní situace, do té doby zahrávané výborně – a koneckonců jediná možnost, jak jsme ohrožovali branku hostí, skončila na prvním protihráči, následoval bleskurychlý přechod do útoku, přihrávka na úplně volného Matesa (musel se v pokutovém území bát – ten brejk byl v podstatě 5 na 2), a ten tváří v tvář Patrikovi otevřel skóre. Nutno říci že zaslouženě. Přežili jsme další dvě velké šance a tempo se trochu uklidnilo. Hosté pod dojmem vedení možná trochu podvědomě šlápli na brzdu a my trochu chytili půdu pod nohama zpět. Po náznaku akce se k míči nadvakrát dostal Ondra, ten se znovu zamotal do kličky, ale nakonec vyprodukoval krásnou přihrávku Kopýtkovi, který k našemu úžasu svou první větší šanci na vstřelení branky využil. Pokud bych měl objektivně zhodnotit první poločas, tak kdyby dopadl tak 7:3 pro Chvatěruby, tak se nikdo nemohl divit. Díky Patrikovi jsme zůstali ve hře. Skóre 1:1 bylo asi maximum, které jsme mohli z celého prvního poločasu vytěžit. Do druhého poločasu jsme šli více s úsilím zabrat, užít si posledních 45 minut v sezóně. Náš tým začal více bojovat a předváděl rozhodně lepší podívanou než v první 45minutovce. Nejprve předvedl Steve svou dalekonosnou střelu, kterou brankář vyrazil na roh. Z něj jsme vytěžili závar před brankou, ale hosté odkopli do bezpečí. Těsně před svým vystřídáním vykouzlil dobrou šanci Bebé, který se individuálně prosadil z levé strany, ale jeho koncovka těsně minula branku. Na hřiště šel Dan Jirásek, jehož úkolem bylo vyztužit defenzivní část zálohy. Povedlo se, neboť po jeho příchodu na hřiště se z levé strany hostí už tolik šancí neurodilo. Bylo to však i výsledkem celkově lepší hry našich dozadu. Hosté naopak zdálo se mi fyzicky odpadli. Jestli zapracovalo podvědomí těžko říci. My ovšem začali mít více ze hry a vedoucí gól byl ve vzduchu. Připravil ho Láda Marek pro Danečka Djurevského, když po krásném vysunutí Stevem Láda výborně prošel z pravé strany do vápna a předložil na malé vápno a koncovka do prázdné branky byla nutností 2:1. Ještě předtím střílel z dálky Steve a jen těsně minul, naproti tomu Patrik by byl možná po střele z trestného kopu asi bezmocný, ale střela letěla kousek vedle. Tři nebezpečné centry pak Patrik stáhnul v pohodě k sobě. No a přišel další krásný moment. Výbornou práci Kopýtka, který na sebe strhnul pozornost obránců, krásnou přihrávku do strany, využil Láda, který prokázal nejen cit, ale i dost sebevědomí a vymetl šibenici chvatěrubských potřetí. Poté ještě prověřil Steve z trestného kopu brankáře, z rohu jsme trefili břevno. To už však z tohoto zápasu bylo vše. Vítězství považuji za výkon ve druhé půli zasloužené. Hosté už možná podvědomě slavili, ale to nijak nesnižuje náš výkon. Na to v jaké jsme opět byli sestavě jej považuji za výborný.

Nyní jen odbočím k sezóně jako celku. Řekli jsme si před jarem, že se pokusíme tým zkonsolidovat. To se nám povedlo, zapojili jsme dost mladých hráčů a budeme v tom pokračovat. Jsem rád, že dost kluků prokázalo svůj charakter během jarní části sezóny, a také že se ukázalo, na koho je možné se v případě nouze spolehnout. Nemůžu však nevidět zásadní problémy, kterými jsou u některých hráčů nulová morálka, nulová zodpovědnost za kolektiv a především malá sebereflexe. Není teď čas ani chuť na nějaké velké rozbory, ale myslím si, že letošní podzim a jaro ukázaly, kolik nám toho ještě chybí. Ani ne tak fotbalově, jako mentálně vyzrát k tomu, abychom mohli seriózně pomýšlet na něco takového jako je postup do vyšší soutěže. Ale na to vše máme dost času.



TJ Sokol Dolany - Vltavan Chvatěruby 3:1 (1:1)
TJ Sokol Dolany: Mareš - Semerád, Svoboda, Doubek - Halík, Suško - Kopecký, Vondra, Djurevski (71. Morávek) - Novák (51. Jirásek), Marek
Branky: 33. Kopecký, 68. Djurevski, 79. Marek - 21. Šenkýř ŽK: Jirásek Rozhodčí: Šubr
Autor článku: Lukáš Moravec

Další články:
16.10.2018: Souhrn prvních osmi kol s odstupem času
08.10.2018: Pochod Josefa Kloučka
22.03.2018:

Lukáš Moravec