Novinka

Nepřipustili jsme komplikace

03/11/2013 20:16:08

1608x Přečteno

Nepřipustili jsme komplikace
Jeden z našich nejneoblíbenějších soupeřů si na nás před zápasem věřil.

Všechno v historii hrálo proti nám, Všestudy jsme neporazili už hrozně moc dlouho, naposledy před třemi lety. Od té doby jsme sbírali remízy a prohry. Soupeř je nepříjemný svým herním stylem, který je hodně jednoduchý, přitom hodně účinný a rychlý. Přesto – všechno je jednou poprvé a tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu … a dál to znáte :).

Již na jaře jsme odehráli v loňské sezoně kvalitní utkání, které jsme bohužel díky fatálnímu selhání při realizaci brankových příležitostí pouze zremizovali 1:1, nutno ovšem říci, že tehdy jsme vyrovnávali pár minut po dvanácté hodině.

Tentokrát jsme neponechali nic náhodě. Změny v sestavě se sice netýkaly hráčů jako takových, ale spíše změny v rozestavení, kdy byl na černou práci v defenzívě obětován Ondra, který odehrál nejlepší utkání v této sezoně. Jenže pokud mám být spravedlivý a objektivní, tak totéž bych mohl říci o všech hráčích. Ne že by nikdo nedělal chyby nebo nějak vyčníval, spíše se jednalo o to, že všechna kolečka zapadla do strojku naprosto perfektně a domácím jsme nedali jak se říká ani čuchnout.

Věděli jsme, že zápas je o první brance, hráli jsme koncentrovaně a každý si plnil úkoly, které měl (porada v kabině trvala velice krátce, po taktické stránce jsme byli připraveni naprosto skvěle, stačilo v podstatě jediné slovo, které vystihovalo cíl, za kterým jsme přijeli V Á L E C). Komplikací mohla být standardní situace – trestný kop z hranice šestnáctky, který ovšem skončil na dobře postavené zdi, aby o minutu později rychle vhodil Bróža aut, Steve posunul na Kopýtka, který tváří v tvář brankáři domácích otevřel skóre na 0:1. Uklidnili jsme se a předváděli kvalitní podívanou se slušnou mezihrou, zároveň jsme neriskovali dlouhým držením míče a pokud to bylo nutné, odkopli jsme do bezpečí. Na chvilku odběhnu k situaci za stavu 0:0, kdy se podařilo domácím odkopnout míč někam do teplých krajin a bylo nám lavičkou domácích oznámeno, že oni míče nepotřebujou, nechápavě jsme se na sebe s Kendym podívali, protože jsme do této doby mysleli, že fotbal se hraje pro diváky a na góly. A ani jedna strana asi branku nevstřelí, když není k dispozici míč. No tolik k některým zajímavým fázím utkání. Pokud mám mluvit o domácích, hráli to co jsme očekávali, nákopy za obranu do stran na rychlé kraje, které střídavě skvěle vykrývali výborní Ondra se Semičem. Pokud mám vzpomenout na jedinou dá se říci možnost domácích ke skórování, dalo by se dokonce podotknout „šance“, tak to bylo po střele – nestřele, která se otřela seshora o břevno branky. Centry a nákopy spolehlivě kryl Patrik. Poté přišla branka po krásné akci, psala se 34. minuta, když po vybojovaném míči poslal Špíca geniální šajtlí kolmici na nabíhajícího Píťu, který se neukvapil a krásným blafákem dokončil své dílo druhou brankou v síti domácích 0:2. Definitivně jsme se uklidnili a domácí jsme do konce poločasu mohli dorazit znovu Píťou, ale jeho akci zastavil nejlepší hráč domácích – brankář. No a když už byl brankář překonaný, tak mu pomohla tyč, když svůj blafák nedokončil Špíca.

Do druhého poločasu jsme vstoupili koncentrovaně, nikam již jsme nepospíchali a zachytávali veškeré snahy o útočení již v polovině hřiště. Více prostoru měl Broža, který několikrát výborně nabízel míče na střed. Z velkých šancí musím jmenovat tu největší, kterou měl Pepa, když z metru přestřelil branku (ale asi tak o 8 metrů, což se jen tak nevidí). Další šanci měl Steve, který po vydudání a narážečkách hned tří hráčů netrefil tak jak potřeboval. Pak třikrát vyprášil Píťa rukavice všestudského brankáře. Domácí byli naprosto bezradní něco vymyslet, zkoušeli tvrdošíjně nákop za nákopem a my je s úsměvem a klidem vraceli zpět a drželi míč. Ránu z milosti jsme dali domácím pár minut před koncem, respektive v 85. minutě, kdy Špíca vyškolil dva obránce na hranici vápna, poté jednou dvakrát naznačil, až s sebou brankář plácnul a lehkým obloučkem rozvlnil síť potřetí 0:3. Co říci závěrem ? Naprosto koncentrovaný výkon, nasazení po celý zápas, každý se soustředil na to na co měl. Zápasem žila i celá lavička, udělali jsme si radost a odvalili jeden velký psychický blok. Nesmíme usnout na vavřínech a dál tvrdě pracovat. Tímto zápasem jsme si ukázali co můžeme hrát a jak to hrát když si všichni plní na hřišti to co si řekneme. Tým zraje jak víno a naši fanoušci určitě měli radost. Já tedy obrovskou, jen tak dál.



Viktoria Všestudy - Sokol Dolany 0:3 (0:2)
Sokol Dolany: Mareš - Pixa, Svoboda, Doubek - Semerád, Suško - Holeček (86. Pokorný), Vondra, Špička, Brožek - Kopecký (85. Morávek V.)
Branky: 16. Kopecký, 34. Holeček, 85. Špička Rozhodčí: Blahout - Fuchs, Driml

Komentáře:

Článek je zatím bez komentáře. Buď první! Přidej svůj komentář.

Přidat komentář:

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni!