Novinka

Publikováno 03/04/2017 09:15:19 v kategorii Muži A (777x přečteno)

Pan Pospíchal měl pravdu...

Pan Pospíchal měl pravdu...
Domácím zápasem s Liběchovem jsme se snažili smazat ztrátu z minulého kola.

Přiznám se, že jsem se nikdy po fotbale necítil tak psychicky zdevastovaný jako teď. Ještě teď ve mě proudí spousta myšlenek a zpětně si přehrávám situace z tohoto zápasu třetího týmu tabulky se čtvrtým. Do utkání jsme vstoupili aktivně a vytvořili si již v páté minutě gólovou šanci, kdy se po pěkné akci dostal do velkého vápna Mori a šajtlí těsně minul. Já ze střídačky viděl gól a začal se radovat. Bohužel nic. Poté měl dvakrát na noze gól Píťa, jednou se mohl brankáře zeptat kam chce míč, bohužel mu poslal „kutululů“ do prostřed. Další koncovka našich dalších hráčů v čele se Zdendou a dalšími byla málo důrazná. Šneci dávali podpisy střelám za letu. Věděli jsme v čem jsou hosté dobří, obětovali jsme tomu celou naši levou stranu, takže jsme útočili na druhé straně. A když říkám útočili tak ano. Skutečně se zejména v prvním poločase čekalo kdy padne první gól. A nepadnul. Na druhé straně nám opět dělal problémy nebezpečný Hangoc, který se jednou za první poločas dostal za obranu a vše vyřešil Halíř. Jednou pak vystartoval po poušťákovsku Honza z branky skluzem a mohli jsme být rádi, že se nepískala penalta. Já vím, že můžeme polemizovat o tom, že hrál míč, ale dnes už pravidla tohle vůbec neznají a nebezpečná hra v podání Honzy je občas vidět – viz. například zápas v Zárybech… Takže když to vezmu objektivně, tak mít poločas 4:1 tak by to bylo zasloužené vedení, nicméně odcházíme do kabin za stavu 0:0. V kabině nabádáme k trpělivosti, nezmatkovat a vypracované šance proměnit, a bude fajn. Necháme ještě vyšťavit Zdendu, který předvedl bojovný a běhavý výkon a splnil to co se od něj chtělo. Mezitím Špíca povodí na malém vápně tři obránce a trefí brankáře obligátním dolanským šnekem. Za chvíli nás to ale nemrzí, protože Píťa konečně přihrál na gól Morimu a vedeme 1:0. Místo vyčerpaného Zdendy jde na hřiště Kuba, který má za úkol pomoci středu zálohy sbírat odražené míče. Rozhodčí Hamšík pustí několik tvrdších zákroků na obě strany a hraje se dál neúprosná bitva o každý metr. Nemohu si pomoci, ve chvíli kdy jsme na koni a zabijeme dva brejky z důvodu špatné přihrávky a nejsme schopni ani přerušit akci na půlce, tak přijde trestný kop po faulech, obrana ještě první náznak přežije, ale hned z podobné pozice inkasujeme, kdy nezachycujeme náběhy hráčů. To je prostě chyba. Otřese to s námi a snažíme se, neproměníme dvě šance a protože fotbal vám nikdy neodpustí to, jak ležérně se vším naložíme, inkasujeme po jediné chybě obrany v zápase podruhé. Čisté svědomí nemá ani Honza v brance. Bohužel prohráváme 1:2. Ne není to vtip. Prostě ve chvíli, kdy máme v zápase deset gólovek a soupeř jednu dvě, tak prohrát takový zápas můžeme jen my. V závěru pak vzbudila ještě emoce situace, kdy hráč s číslem 10, který samotné utkání dohrál jen s velkou benevolencí hlavního sudího zezadu sestřelil Kubu. Rozhodčí se s tím nepáral a … zapískal konec. :D A druhá věc závěrem, není možné se hádat jak malí kluci na hřišti, všichni už máte něco za sebou odkopáno. Musíte si vše vysvětlit kde kdo má hrát, vytknout chybu ano, ale hádat se jako to předvedla nejmenovaná trojice, tomu fakt nerozumím. Navíc, já nemůžu vytknout nikomu bojovnost a chuť hrát. Mohu vytknout technické nedostatky, těch bylo mraky, ale každý v podstatě splnil to co se po něm chtělo. Halíř super, Martin se Zdendou byli zaměstnáni běháním a napadáním, super, Špíca neustále se snažil hrát, i když byl terčem několika nevybíravých a občas i neodpískaných zákroků, Lukáš – první start v základu v mistrovském utkání áčka, já spokojenost, občas si zkomplikoval situaci hraním dozadu na jistotu, ale jinak hrál s velkou chutí. Píťa – přihrál na gól, ale jeho laxní zakončování nás možná stálo zápas. Mori, sám si drbe hlavu za tu svou velkou šanci, ale neustále se snažil hrát, snaží se být tahoun a to je dobře, vstřelil branku, která nám v konečném důsledku nepomohla. Tomáš, který vystřídal Lukáše, odpracoval zápas poctivě, vykopl obětavě míč po trmě vrmě z prázdné branky. Více se mohl zapojovat dopředu. Ostatní kluci také odbojovali zápas na maximum, Vovar byl jistota sama, i když v poslední minutě promáchl míč. Kapitolou samu pro sebe je Honza v brance. Nemůžu říci, že nám prohrál zápas, ale nemohu se zbavit dojmu, že komunikace z jeho strany drhne. Je fajn že je slyšet, ale není to nic co by hráčům pomohlo, hráči potřebují i jiné věci než je kritika, ale organizaci. Zaměřit se na to můžeme na tréninku. Druhá věc je potom naprosto nepochopitelné chování po vyrovnávacím gólu, kdy kopne ze vzteku balon do řeky… Frustrace je frustrace, ale tohle fakt nikomu nepomůže. Platí totéž co o hádání. Chceme-li se někam posunout, tak jen disciplína a soustředění nám pomůžou k cestě nahoru. Hlavu vzhůru, bude líp :).

Tréninky platí stále středa a pátek 17:30



Sokol Dolany - SK Liběchov 1:2 (0:0)
Sokol Dolany: Nejedlý Jan 5 - Semerád 5, Hulínský Roman 6, Lejsek 6, Halík 7 - Holeček 5, Špička 6, Morávek 6, Lukáš Filip 6 (46. Košťál 6) - Hudec 6, Douša 6 (62. Těšík 6)
Branky: 60. Morávek ŽK: Morávek, Douša Rozhodčí: Hamšík
Autor článku: Lukáš Moravec

Další články:
22.03.2018:
15.01.2018: Předběžný plán zimní přípravy
02.11.2017: Zimní soustředění

Lukáš Moravec