Novinka

Velké drama se šťastným koncem

20/04/2009 23:57:39

2782x Přečteno

Velké drama se šťastným koncem
Psala se neděle 19.4. 2009 a čekal nás na domácí půdě jeden z nejtěžších zápasů sezony. A to sice s TJ Sokolem Nová Ves, doposud neporaženým týmem III.B třídy mělnického okresu. Už to samo o sobě bylo dostatečnou motivací našich borců k utkání.

Bylo krásné slunečné pozdní odpoledne a již při srazu dolanských reprezentantů se z jejich tváří dala vyčíst dobrá nálada a velké odhodlání soupeře konečně porazit. Toto nadšení ovšem mírně zchladil příjezd rozhodčího nominovaného k tomuto zápasu. A oním pánem v černém, resp. ve žlutém nebyl nikdo jiný, než sám „Collina Rovina“. Od této chvíle bylo jasné, že na hřišti nebude pobíhat proti Dolanským, jak bývá zvykem, jedenáct protihráčů nýbrž dvanáct. A taky jsme se o tom přesvědčili hned v úvodních minutách utkání. Ale popořádku. Složení našeho mužstva bylo oproti minule s pár změnama. Po pohovoru některých hráčů s trenérem (nebudu jmenovat, ale věrnému fanouškovi to musí být zcela zřejmé) se dorostenci posadili na lavičku a základní jedenáctka vypadala následovně: V brance „díra“ č.2 Bohouš, dále pak Hesák, Švanci, Píťa, Semič, Břízka, Steve, Dolda, Kopýtko, Vilda a Daneček. Z důvodu nemoci se omluvil Svojsa a trenér Roman (čili sestavu opět tvořil Mikáč s vedoucím mužstva p. Medalem). Nutno také dodat, že vzhledem ke zranění nenastoupil od začátku Bejdy a Kopýtko se Stevem šli do utkání se silným nachlazením. Druhý jmenovaný byl prvním nešťastníkem, který odnesl zaujatost pana rozhodčího vůči našim. Těsně před výkopem si „Collina Rovina“ všiml drobného koženého řemínku na zápěstí Steva a nařídil mu jej sundat. Marně se mu „postižený hráč“ snažil vymluvit, že jej nelze sundat, aniž by ho nemusel přetrhnout a ve snaze si „talisman“ ponechat jej přelepil páskou. Ovšem i to rozhodčímu bylo málo a nekompromisně trval na svém. Tudíž utkání začalo bez naší opory a hvězdy týmu, který si musel za postraní čarou problém vyřešit. Možná je to pro někoho jen malá nepříjemnost, ale když hráči vycítí, že rozhodčí není zcela nestranný, jak by pochopitelně měl být, tak to samozřejmě na klidu nepřidá. A od úvodních minut byla také vidět na našich kopačkách nervozita. Soupeř nás od začátku přehrával a mnohdy s velkým úsilím se nám dařilo odrážet jeden atak za druhým. Přečíslení zejména ve středu hřiště bylo patrné. Po jednom takovém nájezdu se ve výskoku srazil náš Švanci s těžkou vahou soupeřova útočníka a odnesl to lehkým otřesem. Ikdyž se po ošetření snažil vrátit do hry, tak po několika minutách musel vystřídat. Tudíž kolem 13 min. přišel na hřiště Apollo a naše řady se museli poprvé v tomto utkání přeskupit. Z tradičního postu středního záložníka se Dolda přesunul na předstopera, Kopýtko šel místo Doldy a Apollo hrál pravého záložníka. Bylo tedy jasné, že naše hra se musela vyrovnat nejen s kvalitou soupeře a „nestraným rozhodčím, ale i s novým herním pojetím, v důsledku onoho střídání. Bohužel, než se tak stalo, hráči Nové Vsi udeřili poprvé, po pěkné kombinaci na jeden dotek zasunul balon v 35. minutě Vencl za záda našeho gólmana. 1:0. Od této chvíle se zdálo, že budeme rádi, když utkání dohrajeme se vztyčenou hlavou. Jenže bojovnost a síla ducha dolanských borců slavila zanedlouho úspěch. Po dlouhém pasu Steva přes půl hřiště, kde přesně našel Danečka, a jež si pohrál s obranou soupeře, nádhernou střelou z poza vápna do protějšího rohu branky srovnal stav ve 37. min. na 1:1. Za tohoto stavu se šlo do kabin. Do druhé půle jsme sice nastupovali bezezměn, ale cca po 15 minutách střídal Douša fyzicky vyčerpaného Vildu (nutno dodat, že byl po noční šichtě). Hra se z naší strany sice zpřesnila, ale naopak docházelo více k osobním soubojům. A jak se dalo čekat, tak jeden takovýto zákrok Semiče na soupeře ocenil Collina žlutou kartou, ikdyž jmenovaný zahrál nejprve balon. No nic, na bojovnosti nám to vůbec neubralo a dál jsme šlapali, jak se lidově říká, do plnejch. Myslím si, že i za ostatní mohu říct, že jezdili na víc jak sto procent. Zejména neprostupnost dolanské obrany vnášela další a další jistotu do našich nohou a naopak nervozita se přenášela čím dál tím víc na soupeře. Dalo se tedy čekat, že se opět do hry musí vložit svým „citem“ pan rozhodčí. A taky tak učinil. V 77. min. si všiml, že Semič má na ruce snubní prstýnek a tak mu udělil druhou žlutou kartu v tomto utkání a tudíž jej poslal předčasně do sprch. Proto u nás došlo k dalšímu střídání a i přes své zranění nastoupil do hry Bejdy. V tomto okamžiku se již podruhé v tomto utkání přeskupili naše řady a Dolda šel z místa předstopera na levý kraj obrany a Bejdy na místo předstopera. Ten, ikdyž nemohl pořádně kopnout do balonu (zraněný kloub u prstu), tak svojí herní agresivitou a čerstvými silami velmi pomohl již tak značně vyčerpaným spoluhráčům. Když se soupeři nedařilo herně, docházelo u nich k častým dohadům a to nejen s rozhodčím, ale i mezi sebou. To zapříčinilo, že se daleko více dopouštěli chyb a po jedné z nich je potrestal svou neomilnou levačkou z přímého kopu náš ostrostřelec Steve. 80 min. 2:1. Od této chvíle byla taktika jasná, co nejvíce udržet balon od naší branky. A dařilo se. Dokonce mohl opět Steve navýšit svůj příděl soupeři v podobě branky, ale v cestě mu stálo břevno. I tak se nám ale podařilo utkání dotáhnout do vítězného konce a radovat se z dosažení tříbodového zisku nad 17. kol neporaženým soupeřem z Nové Vsi. Doufejme, že to dnešního rivala dostatečně nalomí, aby v dalších kolech ztrácel body a Dolany tak postoupily až na samý vrchol. Ovšem za předpokladu, že takové nasazení, jako jsme předvedli dnes, budeme odvádět i v dalších utkáních. Ostatně o tom se můžeme přesvědčit už tuto sobotu, 25.4. od 17.00 hod. na hřišti Ledčic.



Komentáře:

Článek je zatím bez komentáře. Buď první! Přidej svůj komentář.

Přidat komentář:

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni!