Novinka

Staří versus mladí, aneb Dolany proti Chvatěrubům

05/05/2009 22:23:23

2856x Přečteno

Staří versus mladí, aneb Dolany proti Chvatěrubům
Bylo krásné „letní“ odpoledne 3. 5. a pomalu se schylovalo k vltavskému derby. Proti sobě se chystala nastoupit mužstva s podobným pojetím hry, avšak s úplně odlišným věkovým průměrem svých hráčů. Zatímco u Chvatěrubských byli jen dva hráči, kteří jsou ročník ’76, resp. ’77, tak u Dolanských jich bylo celkem pět (’78, ’73, ’72, ’74, ’72). Z čehož byla pro naše mužstvo taktika jasná, nenechat „mládí“ založit žádnou akci a ihned, po přijetí balonu, k nim včas přistupovat.

Na tento zápas byla vypsána mimořádná prémie od našeho trenéra Romana Černého, v podobě zrzavého moku, za každý vstřelený vítězný gól našich borců. A to sice hned ze dvou důvodů, jedním byl jeho syn Lukáš a druhým důvodem byl Michal Koch (potencionální zeť), oba hájící barvy Chvatěrubských. Tudíž dvojnásobný důvod k motivaci. Nastoupili jsme ve složení: V brance: Říčař, obrana: Holeček, Švancara, Doležálek, Semerád, záloha: Svojsík, Vondra, Bejdák, Březovský, útok: Djurevski, Kopecký. Skalní fanoušek si jistě všiml, že v obraně došlo ke změně, kdy na místo zraněného Svobody na místě stopera zaskakoval Švancara a na předstopera se ze zálohy posunul Doležálek. Jinak jsme nastoupili v obvyklém složení a v plné síle. Ihned v úvodu utkání bylo všem jasné, že se nebude opakovat situace z minulého týdne v podobě pana rozhodčího, který „pískal-nepískal“ náš zápas s Ledčicema. Nyní se dostavil opravdu kvalitní a všemi respektovaný sudí, jež nedopustil, aby se zápas obrátil v nekotrolovanou okopávanou plnou zákeřných faulů a sprostých urážek. Takže tímto chci panu rozhodčímu Junkovi poděkovat a myslím si, že nejenom za sebe, ale i za všechny borce na hřišti a vlastně i za diváky, který se mohl koukat na dvě mužstva, jež si to rozdávají proti sobě jen a jen ve fotbale. Nejen začátek, ale pomalu celý poločas byl soupeř lepším týmem na hřišti, zejména ve středu pole nás svojí rychlostí předčili. Naštěstí se nedostávali až do zakončení, takže Bohouš v naší brance neměl zase tolik práce. Ovšem nutno podotknout, že nás bránění, zejména v takovém vedru, stálo mnoho sil a tudíž nám rychle ubývali. Také kombinace po zemi, která by nám síly ušetřila se nedařila a místo toho jsme nakopávali jen dlouhé balóny na naše utočníky, odkud se často rychle vraceli zpět a dávali prostor soupeři k novým a novým nájezdům na naší branku. Ale jak to někdy ve fotbale bývá, tak lepší soupeř neznamená lepší výsledek. Po jednom z faulů si k zahrání standardní situce míč postavil, jak je již tradicí, „Steve“ Vondra a svojí neomylnou levačkou poslal balon za záda marně skákajícího gólmana soupeře. 12 min. 1:0. Ovšem naše hra se i tak nezklidnila a tak dále na hřišti převládali modrobílý mladíci z Chvatěrub. Ale stále jim chyběl ten pověstný krůček, ta finální přihrávka, kdy by se dostali až před samotného Bohouše a mohli přesně zakončit. Naopak opět z mála vytěžili maximum dolanští nájezdníci a po zbytečném faulu Loučky na Tomáše Březovského v pokutovém území rozhodčí Junek nařídil penaltu. K jejímu zahrání se odhodlal střelec naší první branky „Steve“ Vondra a opět se nemílil. 42. min. 2:0. Za tohoto stavu se šlo do kabin. V poločase jsme si řekli, že musíme hru zklidnit a zpřesnit. Hrát balon do nohy a ne posílat dlouhé pasy na naše útočníky a zejména pokrýt dva Chvatěrubské mladíky ve středu pole, kteří tvořili jejich hru. Jenže tato slova jsme asi v průběhu druhé půle pomalu zapomínali. Ikdyž po sólo akci Kopeckého v 51. min. se k přesnému zakončení dostal Dan Djurevski, 3:0 a v 60. min. se prosadil střídající Tomáš Vilím, 4:0, tak od této chvíle se místo klidu na naše kopačky přenesla nervozita a projevil se značný úbytek sil, které nás dosavadní způsob boje stál. Až teprve v 80. min. se poprvé zúročila jasná převaha soupeře a přesnou střelou z přímého kopu zakončil Josef Soukup, 4:1. Divák, který se pomalu chystal na zasloužený párek a pívečko se od této chvíle asi nestačil divit, jelikož 4 minuty po obdržené brance se podařilo Tomáši Vilímovi naše výborné skóre ještě vylepšit a po pěkné akci zvyšoval v 84. min. na 5:1. To už se asi mnozí z nás viděli ve studené sprše, ale ta na místo v kabině přišla už na hřišti. Po katastrofální hře naší středové řady, kdy nechávali hráče úplně osamocené útočit do naší rozhozené obrany a po hrubých chybách se soupeři podařilo v rychlém sledu vstřelit ještě tři branky. V 86. min. Veselý, v 89. min. Soukup a v 90+1 min. Růženec, 5:4.. Myslím, že kdyby se hrálo ještě tak o deset minut déle, tak 3 body za vítězství nezůstali doma, ale putovali přes řeku do Chvatěrub. No ale zápas skončil včas a my po prohře z minulého týdne opět poznali chuť vítězství. A to by pro nás mělo být nejdůležitější. Každý, kdo byl přímým účastníkem, asi ví kde udělal chybu a určitě se z ní poučí a není nutné svalovat chybu v závěru utkání jeden na druhého. Naopak by nás mělo hřát u srdce, že všichni máme jeden cíl a tou je dobrá parta a vůle po vítězství. Takže hurá na Chlumín! A to konkrétně 9.5. od 17.00. Přijďte nás povzbudit.



Komentáře:

Článek je zatím bez komentáře. Buď první! Přidej svůj komentář.

Přidat komentář:

Pro přidávání komentářů musíte být přihlášeni!